No, no, no, s hrůzou vidím, že poslední příspěvek, který jsem napsala, přešel z Vánoc rovnou na Velikonoce. A ejhle, teď zase přecházíme přímo z Velikonoc na Vánoce! Vím, že s přibývajícím věkem se čas zrychluje, ale s takovou rychlostí jsem opravdu nepočítala...
Omlouvám se všem, kteří sledují můj blog, za obrovské zpoždění. Na mou obranu musím říct, že to není tak hrozné, jak se zdá, protože v tom období byly naplánované tři příspěvky, které se z různých důvodů nedostaly ke zveřejnění. Stále se však vznášejí kdesi v pozadí a pokusím se je zveřejnit v příštím roce. Většina fotografií je hotová, ale dva texty pocházejí odjinud, takže bude nutná určitá koordinace. Sledujte tento prostor - pokud jste na Cestiny domečky pro panenky úplně nezanevřeli.
Mezitím jsem nesmírně vděčná své dceři Alison, v některých částech tvůrčího světa známé též jako Motýl, že se opět ujala jak tvorby výlohy, tak zároveň I psaní blogpostu, zatímco jsem já byla v Anglii a balila si tam bydlení. Ano, nyní jsem plně a trvale usazená v České republice!
Takže teď předám slovo Alison a podepíšu se, až bude hotová......
Ahoj všichni, tady je Alison (butterfly), hotova k práci na zimní výloze. Každý, kdo zná mé blogposty na Words and Pictures, tuší, že vás čeká dlouhý příspěvek, takže si uvařte svařené víno nebo horkou čokoládu a jdeme na to...
Když jsem procházela pracovní místnosti a rozhlížela se kolem sebe, hledajíc inspiraci, padl mi zrak na sylvánský panský dům. I v neupraveném stavu je to svátek slavnostní červené a bílé barvy se zelenými vstupními dveřmi a mne napadlo, že by se kolem něj asi dalo něco vymyslet. Navíc je hezký a velký, takže vyplní spoustu místa v oknech - minimálně polovinu! (Ukázalo se, že v katalogu Sylvanian je známý jako Sylvanian Regency Hotel).
Balík sněhové textilie byl ještě docela po ruce, posledně byla použita pro loňskou dostavníkovou expozici Dashing through the Snow (Běhání po sněhu) stejně jako spousta jedlí.
Když jsem však začala dolovat Sylvánské rodiny, rychle se ukázalo, že jsou do zimního počasí oblečeny naprosto nevhodně... skrovné letní šaty, kombinézy bez čehokoliv pod nimi, košile s krátkým rukávem a tak dále. Když si naposledy vyšlihrát, bylo samozřejmě jaro, takže v příspěvcích o Sylvánském jaru venku i uvnitř můžete vidět více z toho, co mám na mysli.
Očividně potřebovali šály a šátky, aby ss chránili před chladem. Naštěstí máme v pracovnách pytle a pytle zbytků látek, z nichž jsem vyhrabala několik teplých a útulných v jasných zimních barvách a také nějaké se svátečním leskem.
Pak jsem si vzala svůj malý úlovek a spoustu Sylvánských zvířátek domů, abych je oblékla. Stříhala jsem šály a šátky, balila a zašívala, dokud všichni nevypadali připraveni vyrazit ven.
. 
. 
Rozhodně potřebovala být teple zabalená, protože můj mozek už mezitím pracoval na druhé polovině výlohy. Nová expozice měla být odhalena v den adventního trhu tady v Bavorově, odpoledne řemeslných stánků a slavností a zpěvu a pití, které za soumraku vyústí ve slavnostní rozsvícení (obrovského) stromu na náměstí. (Anděl s trumpetou u jeho paty je vysoký jako já, asi 165 cm, takže to napovídá, že strom je dost velký).
Rozhodla jsem se tedy, že jedna polovina výlohy bude Sylvánský panský dům, vánočně vyzdobený, a v druhé polovině budeme mít vlastní slavnostní rozsvícení stromku v okně Malých světů (samozřejmě v zemi Sylvánie). Je čas vyzdobit ten zámek...
Jedním z velkých výhod konstrukce tohoto velkého domu je, že jej lze rozevřít do dvou bočních křídel, – jak vidíte, je to mnohem lepší tvar a velikost do výlohy než v jeho krabicovité uzavřené formě.
Vydolovala jsem po pracovnách zeleň v různých podobách, abych si s ní pohrála...
Na okapy, nadpraží a okenní rámy jsem přidala sníh...
... a na římsu každého okna, kam obvykle patří truhlíky s (růžovými) květinami, zastrčila slavnostní zeleň.
Ozdobila jsem stromek, který stál v hlavním tanečním sále v patře, kde se dvojité dveře otevírají na terasu, a vybrala jsem si užitečný vánoční věnec na vstupní dveře.
A na zasněženou střechu jsem ještě přidala několik malých jedliček, i když tam nakonec neskončily.
Teď jsem potřebovala najít stromek, který bych mohla na oslavu ozdobit . Musel by být umístěn v dolní části scény - tj. v popředí okna, jinak by všechna zvířátka stála zády k nám - a být dostatečně velký, aby byl působivým obecním stromem, ale zároveň nebyl tak velký, že by vedle něj zvířátka vypadala hloupě. V dílně je jeden obří stromek a já jsem měla nějaké stromky z kartáčů na láhve - příliš malé , ale abych sehnala aspoň jeden tak akorát, musela jsem obětovat krásné jedličky, které bych měla raději jako součást výzdoby doma...
Stromeček jsem vyzdobila drobnými ozdobami, které mám ve své zásobě vánočních dekorací už desítky let, a na konci uvidíte, že má i něco navíc. Vedle něj jsou nezdobené stromky... Představuji si, že vesničané si každý rok vyberou strom rostoucí hned na kraji lesa a a ozdobí si jej na místě, místo aby ho pokáceli a odtáhli pryč.
A pak jsem kolem něj začala aranžovat zvířátka na oslavu. Dav se začíná shromažďovat...
Některým z nich je přece jenom citelně chladno...
... ostatní jsou okouzleni nádherným rozložitým stromem.
Je tu i malý pěvecký sbor...
... a taky pár opozdilců, přibíhajících na poslední chvíli.
......svých svvánočních hostů. Čekají na balkoně a mávají...
... a jedna statečná duše se odvážila vyjít ze dveří, samozřejmě teple zabalená...
... k uvítání hostů přijíždějících auty po příjezdové cestě pokryté sněhem.
Návštěvníci přivezli dary - plné dřevěné bedny...
.. i když, jak vidíte, jeden z králíčků se spíš dívá ze zadní části auta na zpěv a oslavy, které se odehrávají kolem vánočního stromku, než na to, co je vpředu.
Jako vždy je obtížné zachytit plný efekt přes okno, kvůli těm nešťastným mřížím a jejich odrazům...
Ráda se ale snažím zachytit pár drobných detailů I zpředu (což se vám téměř jistě podaří, když přitisknete objektiv fotoaparátu ke sklu mezi mřížemi)... příběhy, které lidé najdou, když stojí před oknem dostatečně dlouho a dívají se, co se tu odehrává.
A ano, na stromečku jsou světýlka!
A ještě jeden malý detail... Zmínila jsem se, že malé jedličky ze střechy sídla musely jít plnit své povinnosti jinam. Takže teď střechu zdobí tenhle docela nádherný látkový stromek, který, pokud si s Cestinou pamatujeme, ušila maminka mé dánské tety... ať je to zase v rodině!
To mi bohatě stačí... Zanechám vás s přáním hezkých svátků a předám vás zpět Cestině, aby se podepsala.
Moc ti děkuji, Alison - je to perfektní výloha a je skvělé, že jsi využila tolik opomíjené obří sylvánské sídlo. Krčilo se v koutě pracovny od našeho otevření před jedenácti lety.
A protože k Vánocům patří tradice, skončím jako každý rok vánoční blog hudbou. Tentokrát je to krásná ukrajinská „Koledazvonů“.(Carol of the Bells) Abych doplnila výčet tradic, zpívá ji zde skupina The King's Singers, (link coming) kterou jako rodina sledujeme již od sedmdesátých let. Každoročně se dodnes na Štědrý den díváme na pečlivě dochované záznamy jejich vánočních vystoupení na BBC z let 1981 a 1983. Skupina se samozřejmě v průběhu let mnohokrát změnila, jak můžete vidět na odkazu, ale jejich zvuk je stále okamžitě rozpoznatelný a pro nás je součástí Vánoc.
Přejeme vám všem klidné Vánoce a pokojný rok 2025.......
