....pokud si
najdete čas mezi dvěma stěhováními, z nichž jedno je hluboko v
kovidem zasažené Evropě. Obávám se, že Vánoce byly letos v mé
mysli odsunuty do pozadí, stejně jako pokrok v Malých světech.
Právě jsem se
vrátila do České republiky z Velké Británie, kde jsem od
loňského července vyklízela náš tamní dům a zařizovala
stěhování většiny svého majetku do České republiky. Úkol,
který je díky nesmyslným záludnostem nových pravidel po brexitu
daleko, daleko obtížnější.
Pro své doufejme
časté návštěvy zpět ve Spojeném království jsem si našla
velmi příjemné útočiště na venkově kousek od Hertfordu, a tak
zbytek mého světského majetku putoval tam. Velké díky patří
mým novým pronajímatelům, kteří se velmi zasloužili to, že se
u nich cítím vítána, a všem, kteří mi se stěhováním
pomáhali - Jo, Lyndo, Sheilo, Julie, dívám se na vás! A
samozřejmě vám, Adame a Alison. Nic z toho by se bez vás
neobešlo.
Protože jsem v
uplynulém roce nemohla bezpečně otevřít Malé světy pro
veřejnost, trávila jsem tam málo času, a proto je také málo
blogpostů, za což se omlouvám. Doufám, že příští rok to
bude lepší.
Nicméně jsem se
minulý týden vrátila do Bavorova, dostatečně včas na to,
abychom v rychlosti stihli do Malých světů umístit vánoční
okno (většinu z toho udělala Butterfly - děkuji ti Butterfly).
Dali jsme
dohromady nějaké dekorace.....
a všechny naše vánoční plyšové hračky. Butterfly strávila
večer balením balíčků.
....a Rosin vánoční stromek stál připravený ke zdobení.
Bohužel fotografie hotové expozice pořízené přes okno nebývají
právě povedené a obvyklý zkušební snímek před umístěním do
okna jsme neudělali (kromě několika snímků, na kterých bylo
vidět, co se chystá), takže to, co vám tu předkládám, poslouží
k tomu, abyste si udělali představu o hordě plyšových hraček
slavících Vánoce. Ty vám všem samozřejmě přejí ve nejlepší
v tomto radostném období, stejně jako já!
Doufejme, že rok 2022 přinese návrat k normálu. Mezitím je tu
nepřekonatelná Judy, aby nám všem popřála veselé Vánoce.
(Zpívá v roce 1944 - je dojemné si uvědomit, jak výstižná jsou
její slova pro nás i dnes. )
...nebo by to mělo být poslední léto s Rose? Dnes by moje
kamarádka a sousedka Rose oslavila 104. narozeniny. Ti z vás, kteří
sledují můj blog, vědí, že při těchto příležitostech,
počínaje jejími 99. narozeninami, jsem pro ni vždy vyrobila
speciální dárek a kromě loňského roku jsem o každém z nich
napsala příspěvek na blog.
Loni nám covid zabránil být spolu v den jejích narozenin a já
jsem vlastně využila propuštění ohrožených osob z izolace,
abych se vydala na cestu do České republiky, odkud jsem se teprve
před pěti dny vrátila po více než roční nepřítomnosti. Ale
nechala jsem doma malý dárek a prosbu, aby Jo v ten den obdarovala
Rose kyticí obřích slunečnic, což samozřejmě podle dohody
udělala.
Rose nás bohužel v lednu letošního roku velmi lehce, uprostřed
rozhovoru, opustila. Jak už jsem řekla, jsem teď zpátky ve Velké
Británii, třídím obsah svého domku a přemýšlím, jestli tu
chci zůstat, když už tu není Rose odvedle. Myslela jsem na ni,
protože dnes by měla narozeniny, a protože věřím na náhody
tak, jak věřím, ani mě nepřekvapilo, že jsem narazila na dárek,
který by býval byl pro ni, i když se jí bohužel nikdy nedostal
do rukou. Odkládala jsem napsání příspěvku o nové výloze,
kterou jsme s věrnými přáteli před měsícem umístili do Malých
světů; těžko by se našel vhodnější čas než udělat to právě
dnes a spojit to s malou poslední poctou Rose k jejím narozeninám…
Rose milovala čas, který jsme spolu trávily tvořením věcí,
zejména domečků pro panenky a divadla, které jsme sestavovaly.
Také jsme si s nimi hrály a Rose ráda spekulovala, kolik by mohla
za dům vybírat nájemné. A vzpomínala na divadelní hry, které
za svůj život viděla - vždycky jenom divadelní hry, ne muzikály,
prosím! Takže se omlouvám za Deannu Durbinovou, která zpívala
Poslední růži léta ve filmovém muzikálu Tři roztomilá děvčata
vyrůstají.
Zdálo se mi vhodné použít verzi od současníků Rose (díky bohu
existuje mnoho, mnoho nahrávek této písně) - možná je to film,
který skutečně viděla v roce 1939, přestože je to muzikál!
Rose se celým jménem jmenovala Rosina Florence - přátelé a
rodina jí obvykle říkali Rosie nebo Rose, takže když jsem
hledala nějaký podobný dům nebo divadlo k sestavení, nemohla
jsem tyhle v charitativním obchodě obejít.
Je mi moc líto, že je ať už z toho či onoho důvodu nikdy
nedostala - trávily jsme spolu šťastné hodiny úsměšky nad
módními články v Guardianu a snahou odhadnout směšné ceny
stejně směšných oděvů. Tahle módní přehlídka by se jí
líbila!
A byla velmi hrdá na to, jak se v pozdějším věku naučila
plavat. Úplně ji vidím, jak se na plavbách, na které jezdívala,
opaluje oděná v těch nejmódnějších plavkách.
Co se týče Rosie Flo´s kavárny - těžko bychom našli
pohostinnější, osobu, která prostě ráda vařila pro své
přátele a bavila je až do pozdních hodin. A pak připravila
anglickou snídani s domácí marmeládou pro ty, kteří měli
kocovinu - pravděpodobně včetně sebe.
Když skončila válka a a tím skončily její povinnosti jako
členky Ženské pozemní armády, provozovala navíc jídelnu pro
zaměstnance školky Rosedale. Do Rosie Flo´s kavárny je to už jen
krůček!
Až se vrátím
do svého muzea, plánuji pro Rose malý prostor - sestavím tyto
stavebnice, budou tak vhodným doplňkem narozeninových dárků v
jejím vlastním vzpomínkovém koutku v Malých světech. Vždycky
říkávala, jak moc by si přála, aby to mohla vidět......
Doufám, že se
vám tento poslední pohled do Rosina dlouhého a spokojeného života
líbil - mnohem více o ní ovšem najdete na webové stránce
věnované její památce na adrese:
https://rosehoward.muchloved.com/
A nová výloha v
Malých světech? No, musím se přiznat, že jsme trochu podváděli.
Muzeum letos nebylo otevřeno, protože prostory jsou malé a
kovidová omezení to z větší části zakazovala. Takže věrní
přátelé – opět díky vám, Jano a Ondřeji - jednoduše jsem
vyndala z regálů muzea jednu z běžných expozic a dala ji do
výlohy. Myslím, že jsme tu mezeru něčím zaplnili - třeba si
to budou návčtěvníci pamatovat, ale vzhledem k tomu, že v
letošní sezóně neplánuji otevřít, si s tím příliš hlavu
nelámeme.
Nicméně je to
velmi vhodná scéna pro léto. Kompletní pláž s plážovými
chatkami, obchodem s mušlemi, rybáři, kteří změnili řemeslo na
sběrače mušlí, pečující o svého věrného osla, opalující
se lidé, hrady z písku, lodě všech velikostí - dokonce i
Bumpa-Julie show, jak tomu říkala Butterfly.
Nejprve uvidíte
shromážďování jednotlivých částí a pak samotné okno - s
obvyklou omluvou za kvalitu fotografií pořízených přes sklo. Kéž
by někdo vymyslel způsob, jak zabránit odrazům!
Bližší informace o Butterflyiných plážových chatkách
naleznete zde.
Doufám, že se život pomalu vrací do normálu a já budu moci více
přemýšlet o tom, co bude v Malých světech dál. Jak ti z vás,
kteří sledují Batrfly, vědí, měly jsme hodně práce
s opravdovým domem v České republice. Myslím, že už jsme
téměř u cíle, což pro mě snad bude znamenat, že se budu moci
opět soustředit na ovladatelný svět miniatur!
