Thursday 17 February 2022

Přejeme vám veselé malé Vánoce.....

 

....pokud si najdete čas mezi dvěma stěhováními, z nichž jedno je hluboko v kovidem zasažené Evropě. Obávám se, že Vánoce byly letos v mé mysli odsunuty do pozadí, stejně jako pokrok v Malých světech.

Právě jsem se vrátila do České republiky z Velké Británie, kde jsem od loňského července vyklízela náš tamní dům a zařizovala stěhování většiny svého majetku do České republiky. Úkol, který je díky nesmyslným záludnostem nových pravidel po brexitu daleko, daleko obtížnější.

Pro své doufejme časté návštěvy zpět ve Spojeném království jsem si našla velmi příjemné útočiště na venkově kousek od Hertfordu, a tak zbytek mého světského majetku putoval tam. Velké díky patří mým novým pronajímatelům, kteří se velmi zasloužili to, že se u nich cítím vítána, a všem, kteří mi se stěhováním pomáhali - Jo, Lyndo, Sheilo, Julie, dívám se na vás! A samozřejmě vám, Adame a Alison. Nic z toho by se bez vás neobešlo.

Protože jsem v uplynulém roce nemohla bezpečně otevřít Malé světy pro veřejnost, trávila jsem tam málo času, a proto je také málo blogpostů, za což se omlouvám. Doufám, že příští rok to bude lepší.

Nicméně jsem se minulý týden vrátila do Bavorova, dostatečně včas na to, abychom v rychlosti stihli do Malých světů umístit vánoční okno (většinu z toho udělala Butterfly - děkuji ti Butterfly).

Dali jsme dohromady nějaké dekorace.....   


a všechny naše vánoční plyšové hračky. Butterfly strávila večer balením balíčků. 

 ....a Rosin vánoční stromek stál připravený ke zdobení.



 Bohužel fotografie hotové expozice pořízené přes okno nebývají právě povedené a obvyklý zkušební snímek před umístěním do okna jsme neudělali (kromě několika snímků, na kterých bylo vidět, co se chystá), takže to, co vám tu předkládám, poslouží k tomu, abyste si udělali představu o hordě plyšových hraček slavících Vánoce. Ty vám všem samozřejmě přejí ve nejlepší v tomto radostném období, stejně jako já!














 Doufejme, že rok 2022 přinese návrat k normálu. Mezitím je tu nepřekonatelná Judy, aby nám všem popřála veselé Vánoce. (Zpívá v roce 1944 - je dojemné si uvědomit, jak výstižná jsou její slova pro nás i dnes. )


Moc děkuji Janě Vlčkové za překlad

Poslední léto přítelkyně Rose.....

...nebo by to mělo být poslední léto s Rose? Dnes by moje kamarádka a sousedka Rose oslavila 104. narozeniny. Ti z vás, kteří sledují můj blog, vědí, že při těchto příležitostech, počínaje jejími 99. narozeninami, jsem pro ni vždy vyrobila speciální dárek a kromě loňského roku jsem o každém z nich napsala příspěvek na blog.  

 99. narozeniny - takových, jako jsi ty, bychom mohli mít tisíce!

 100. narozeniny - ale žádná růže není jako ty....

101. narozeniny - Rosin pokoj

 102. narozeniny - Už je to tady zase....

 Loni nám covid zabránil být spolu v den jejích narozenin a já jsem vlastně využila propuštění ohrožených osob z izolace, abych se vydala na cestu do České republiky, odkud jsem se teprve před pěti dny vrátila po více než roční nepřítomnosti. Ale nechala jsem doma malý dárek a prosbu, aby Jo v ten den obdarovala Rose kyticí obřích slunečnic, což samozřejmě podle dohody udělala.




 Rose nás bohužel v lednu letošního roku velmi lehce, uprostřed rozhovoru, opustila. Jak už jsem řekla, jsem teď zpátky ve Velké Británii, třídím obsah svého domku a přemýšlím, jestli tu chci zůstat, když už tu není Rose odvedle. Myslela jsem na ni, protože dnes by měla narozeniny, a protože věřím na náhody tak, jak věřím, ani mě nepřekvapilo, že jsem narazila na dárek, který by býval byl pro ni, i když se jí bohužel nikdy nedostal do rukou. Odkládala jsem napsání příspěvku o nové výloze, kterou jsme s věrnými přáteli před měsícem umístili do Malých světů; těžko by se našel vhodnější čas než udělat to právě dnes a spojit to s malou poslední poctou Rose k jejím narozeninám…

Rose milovala čas, který jsme spolu trávily tvořením věcí, zejména domečků pro panenky a divadla, které jsme sestavovaly. 






 Také jsme si s nimi hrály a Rose ráda spekulovala, kolik by mohla za dům vybírat nájemné. A vzpomínala na divadelní hry, které za svůj život viděla - vždycky jenom divadelní hry, ne muzikály, prosím! Takže se omlouvám za Deannu Durbinovou, která zpívala Poslední růži léta ve filmovém muzikálu Tři roztomilá děvčata vyrůstají.

 Zdálo se mi vhodné použít verzi od současníků Rose (díky bohu existuje mnoho, mnoho nahrávek této písně) - možná je to film, který skutečně viděla v roce 1939, přestože je to muzikál!

 Rose se celým jménem jmenovala Rosina Florence - přátelé a rodina jí obvykle říkali Rosie nebo Rose, takže když jsem hledala nějaký podobný dům nebo divadlo k sestavení, nemohla jsem tyhle v charitativním obchodě obejít.

 Je mi moc líto, že je ať už z toho či onoho důvodu nikdy nedostala - trávily jsme spolu šťastné hodiny úsměšky nad módními články v Guardianu a snahou odhadnout směšné ceny stejně směšných oděvů. Tahle módní přehlídka by se jí líbila!


 A byla velmi hrdá na to, jak se v pozdějším věku naučila plavat. Úplně ji vidím, jak se na plavbách, na které jezdívala, opaluje oděná v těch nejmódnějších plavkách.


Co se týče Rosie Flo´s kavárny - těžko bychom našli pohostinnější, osobu, která prostě ráda vařila pro své přátele a bavila je až do pozdních hodin. A pak připravila anglickou snídani s domácí marmeládou pro ty, kteří měli kocovinu - pravděpodobně včetně sebe.  

 Když skončila válka a a tím skončily její povinnosti jako členky Ženské pozemní armády, provozovala navíc jídelnu pro zaměstnance školky Rosedale. Do Rosie Flo´s kavárny je to už jen krůček!

Až se vrátím do svého muzea, plánuji pro Rose malý prostor - sestavím tyto stavebnice, budou tak vhodným doplňkem narozeninových dárků v jejím vlastním vzpomínkovém koutku v Malých světech. Vždycky říkávala, jak moc by si přála, aby to mohla vidět......

Doufám, že se vám tento poslední pohled do Rosina dlouhého a spokojeného života líbil - mnohem více o ní ovšem najdete na webové stránce věnované její památce na adrese: https://rosehoward.muchloved.com/

A nová výloha v Malých světech? No, musím se přiznat, že jsme trochu podváděli. Muzeum letos nebylo otevřeno, protože prostory jsou malé a kovidová omezení to z větší části zakazovala. Takže věrní přátelé – opět díky vám, Jano a Ondřeji - jednoduše jsem vyndala z regálů muzea jednu z běžných expozic a dala ji do výlohy. Myslím, že jsme tu mezeru něčím zaplnili - třeba si to budou návčtěvníci pamatovat, ale vzhledem k tomu, že v letošní sezóně neplánuji otevřít, si s tím příliš hlavu nelámeme.

Nicméně je to velmi vhodná scéna pro léto. Kompletní pláž s plážovými chatkami, obchodem s mušlemi, rybáři, kteří změnili řemeslo na sběrače mušlí, pečující o svého věrného osla, opalující se lidé, hrady z písku, lodě všech velikostí - dokonce i Bumpa-Julie show, jak tomu říkala Butterfly.



Nejprve uvidíte shromážďování jednotlivých částí a pak samotné okno - s obvyklou omluvou za kvalitu fotografií pořízených přes sklo. Kéž by někdo vymyslel způsob, jak zabránit odrazům!






 Bližší informace o Butterflyiných plážových chatkách naleznete zde.










 Doufám, že se život pomalu vrací do normálu a já budu moci více přemýšlet o tom, co bude v Malých světech dál. Jak ti z vás, kteří sledují Batrfly, vědí, měly jsme hodně práce s opravdovým domem v České republice. Myslím, že už jsme téměř u cíle, což pro mě snad bude znamenat, že se budu moci opět soustředit na ovladatelný svět miniatur!

Prozatím vám opět děkuji za návštěvu blogu.

Moc děkuji Janě Vlčkové za překlad