Omlouvám se všem, kteří
očekávali odhalení dalšího domečku. Slibuji, že se dočkáte v dalším příspěvku
...
Ale teď nás čeká příběh
.....
Ti z vás, kteří četli
třetí část Domečků pro panenky z Essexu, si budou pamatovat, že jsem otevřela
diskuzi návrhům, jak vyzdobit a vybavit tenhle domeček, který zrovna
nepodněcuje fantasii. Navrhla jsem, že by to mohla být nějaká škola a jedna z
přispěvatelek blogu, Andrea Small, která je úchvatnou učitelkou zpěvu, se tím
nápadem nechala přímo unést.
Není zrovna fanynkou
umisťování komentů přímo pod každým příspěvkem, přesto tam jeden vložila, v
kterém navrhla taneční školu. Potom mi poslala email, v kterém rozvinula svůj
návrh.
Při čtení mi příběh mi
zněl úplně jako vytržený z nějakého dívčího románu. A jelikož vím, že můj blog
čte i spousta fanoušků této literatury, rozhodla jsem se ho sem vložit, tak jak
je v současnosti napsaný. I když, jak znám Andreu, určitě bude něco následovat.
Všechno to začalo
Andreiným komentářem z 15. srpna: „Cha, cha, chá jen jsem uviděla přízemí, hned
mě napadlo „taneční škola“.“
A na půdě, kde by byly
uložené truhly s dávno zapomenutými kostýmy nesmírné ceny, by se schovávala ta
nejzlobivější dívka z celé školy (ředitelka to s ní vážně nemá lehké). Zlobivka
by kostýmy objevila a tím by zachránila školu před bankrotem.
Odpověděla jsem jí, že
bych musela vyrobit za a) lidi a za b) cenné kostýmy. (Nejednou jsem dohnala
naši učitelku šití až k slzám.)
A Andrea odepsala:
Ty úžasné kostýmy by
mohly být naznačeny pomocí nějakých
vykukujících nádherných materiálů spíš než skutečnými šaty. Ředitelka bude
pochopitelně potřebovat pracovnu, kde budou na stěnách viset její fotky jako
mladé primabaleríny. A pak skříňka s alkoholem – to by taky mohl být důvod,
proč se škola dostala do finančních potíží (a nebo ne – spíš si jen potřebuje
dát jednu na uklidněnou, když ji rozčílí ta zlobivá dračice.) A škola by mohla
být úplně prázdná, protože všichni odjeli na vystoupení do Alhambry, jen v rohu
by se povalovaly zapomenuté piškoty (a zlobivka bude mít další trable, až se
vrátí.) Máš nějaké další námitky, které bych mohla smést ze stolu?
A příval nápadů pokračoval i dnes ráno:
Důvodem, proč se škola dostala do finančních
problémů je, že ředitelka má jednu slabůstku – není to pití, jak jsem si
myslela zpočátku, ale její synovec, naprostý budižkničemu. Jméno jsem ještě
nevymyslela. Je to hulvát a nevychovanec, o jeho prostopášném chování ani
nemluvě, ale on je to jediné, co ředitelce připomíná její zesnulou sestru,
která tragicky zemřela v mladém věku na tuberkulózu.
Synovec vstupuje na scénu a když se příběh začne
rozjíždět (dívky o něm nadšeně klevetí – a většina kluků taky – všechny zajímá,
Kdo je ten elegantní cizinec?). Políčí si na bohatou slečnu a doufá, že se mu
dostane do rukou její jmění (panenko skákavá). A ona se do něj samozřejmě
šíleně zamiluje. Bohatá ale tupá.
Zlobivka ho pochopitelně ihned prohlédne, ale
nikdo jí nevěří (má totiž tendenci dost přehánět) a málem dojde ke katastrofě.
Možná se mu podařilo vymámit z bohaté slečinky nějaké peníze, a když se to
všechno provalí(zatím se neví jak), ředitelce její čest velí, za něj všechny
peníze vrátit. Což ji ovšem úplně zruinuje...
Pak je tady doprovodná pianistka, která má taky
svou historii ... možná podlehla alkoholu (tragický život, atd.). Takže
potřebujeme další postavu, která skrývá
své brilantní hudební dovednosti a bude schopná zasáhnout, když původní pianistka
selže – hodil by se nějaký milý mladík,
který má mimo jiné cit pro obchod, takže nakonec se stane pravou rukou
ředitelky.
A ještě dál:
Cha cha cha – švihácký
synovec se vrací na scénu, samozřejmě v okamžiku, kdy je škola prázdná – takže
by mohl jen tak stát uprostřed tanečního studia a v klidu zvažovat své
možnosti. Jen tak mimochodem, jeho matka byla mnohem lepší tanečnice než
ředitelka, ale zbláznila se do chlapíka, který ji nasliboval hory doly a odvedl
ji pryč. Načež se zjistilo, že je dlouho ženatý.
Jenže v té době ona už byla
v pokročilém stádiu těhotenství a sotva se jí podařilo dostat se k paní
ředitelce, než přivedla na svět chlapce, ale zemřela nedlouho potom (tak přece
jen ne na tuberkulózu). Paní ředitelka už je pevně rozhodnutá, že skoncuje s
taneční kariérou, aby dítě vychovala. Jenže ho objeví jeho příšerný otec a
odveze ho s sebou, aby ho vychoval jako sluhu na svém statku. Když byl chlapec
o něco starší, podařilo se mu zjistit pravdu o jeho otci, kvůli čemuž zahořkne
a převládne v něm jeho špatná stránka. Tato skutečnost v nás může později
vyvolat jisté sympatie vůči jeho osobě, pokud budou třeba. Možná je převtělením
Krista. Možná je geniální pianista ... existuje tolik možností...
Tak tady prozatím příběh
končí!
Jestli někdo máte nějaké
návrhy, jak mám pro všechno na světě zakomponovat všechny tyhle jemné zvraty
děje do miniatury, budu jedině ráda. Ideálně, aniž bych musela použít lidi,
jelikož ti nejsou zrovna mojí silnou stránkou!
Kdyby chtěl kdokoli něco
dodat k této melodramatické verzi známé anglické knihy Baletní střevíčky
(Ballet Shoes), můžete mi napsat email na czechdollshouses@gmail.com a já dám
dohromady další příspěvek, který se bude ještě více vzdalovat od reality tohoto
světa...