Wednesday 22 October 2014

V jednom kole poprvé publikováno anglicky 09.04.2013

Zdá se, že jsme z útulného a spořádaného pracoviště opět upadly do chaosu. Je to ovšem ten správný druh chaosu, který pramení z mnoha záležitostí probíhajících v Malých Světech ve stejném okamžiku.

Děje se zde tolik věcí najednou, že je těžké zvolit, o čem vlastně psát. Jsem v pokušení prostě jen odeslat spoustu fotografií, ať je každý právě tak zmatený, jako jsme my.

Máme za sebou tolik uklízení, drhnutí, opravování, lepení, odstraňování nepříjemných substancí (plíseň, můří vajíčka, rez), sepisování seznamů, co je nařadě příště, tu a tam zpestřeno nějakou tvůrčí činností. (Pro ty, kteří se podivují, proč tyhle příšerné věci zaplavily moje domečky, nezapomeňte, kde byla většina z nich uskladněna  po bezmála celé desetiletí. Prošlo nám to vlastně celkem snadno.)


Vyklidit a nahrubo opravit všechny domečky bylo plánováno na minulý týden, aby vypadaly přijatelně alespoň zvenčí, třebaže nevybavené nábytkem. Ale tento dobře vymyšlený plán ztroskotal na pokušení.


Butterfly se zmocnila ošklivého oranžového bungalovu a byla zachvácena představou, jak by tenhle domeček mohl vypadat 

- a hned jí take začala uskutečňovat. Tenhle proces bude mít pro sebe celý článek. To samé se přihodilo is s Cape Cod domem.












Já jsem byla zaměstnána mnohe nudnějšími úkoly. Nejpříšernější z nich bylo vytrhávání moly rozežraného koberce v Lundby domu.  

 
Jeden by vážně doufal, že ten vynikající švédský výrobce domků pro panenky bude mít víc rozumu než použít na koberce plsť, materiál, který je notoricky náchylný k molům.
Ale, jak Butterfly poukázala, výrobce pravděpodobně nepředpokládal, že domečky vydrží celých čtyřicet let.



A to samé poznamenala, když jsem naříkala nad zrezivělým průčelím svého  baby Triang domku, který vypadá, jako by měl osypky. 

Rozhodla jsem se všechno ponechat, kromě jednoho z Triangs (mám jich šest, včetně poněkud bizarního Jenny's Home, domku, o kterém napíšu více v některém budoucím příspěvku) které jsou v původním stavu, i když je to poněkud proti srsti, vzhledem ke stavu některých tapet uvnitř nich.


To znamená, že pravděpodobně nebudu přelakovávat zrezivělé okenní rámy nebo vyměňovat ty velmi zničené závěsy v zamřížovaných oknech. 

Všechny je důkladně vyčistím, přilepím zkroucené a zprohýbané střechy a narovnám okna a okenní rámy. Budu se snažit je vybavit pravým Triang nábytkem, přestože budu asi muset přidat nějaké Dol-Toi a Barton, které oba byly po určitou dobu současníky s Triang v jeho předlouhé existenci.

Shed on the Pond je vynikající website pro všechny, kdo chtějí vědět víc o dlouhé historii Lines a Triang Houses. A take skutečně pěkný blog o domečcích pro panenky všeobecně.  

Včera odpoledne jsem vybalila všechny  kousky Lundby nábytku, které jsem mohla najít, včetně těch, které mně před odjezdem darovala kamarádka – velmi speciální dárek, který obsahoval i velkou myší rodinku, zcela zřejmě ze stejného klanu jako tyhle these.   


Bylo to velmi vzrušující, když jsem si uvědomila, že ten ošklivý gregoriánský domeček, který postával kolem a tvářil se zkroušeně, vypadá skutečně mnohem líp bez té zvlněné venkovní tapety; a se svými mnoha pokoji je ideálním bydlením pro širokou myší rodinku – přestože budou muset udělat velký skok od těch mrňavých vstupních dveří!  

Má švagrová, velmi dovedná miniaturistka, která přijede příští týden, aby nabídla pomocnou tvůrčí ruku, navrhla použít na nábytek santalové dřevo, které odpuzuje moly,  protože všechny myši jsou vyrobeny z té příšerné plsti.....


Lundby nábytek zabral celou mou pracovní plochu – byl by to skvělý obrázek pro WOYWW.  
Shame it was Friday.....

Škoda, že byl pátek .....
Malá odbočka:  přestože jsem si nedávno užila účast ve WOYWW  myslím, že to pro mně v budoucnu bude vzácné. Ačkoliv je fascinující navštěvovat jiné blogy, a také příjímat návštěvníky na mém vlastním, je to časově velmi náročné, a já se musím v tuhle chvíli soustředit na jiné věci.....




Uvědomuji si, že jsem nezmínila, jak se postupují práce na velkém Walmer domečku pro panenky, který postával kolem od té doby co jsme přijeli, vzkvétajícím obchodním domě, napodobenině obchodu pánskou konfekcí a zrození esekské hospody, dokonalé i s ozdobnou sádrovou omítkou– které budou všechny v budoucích článcích. Jak vzdálené se zdá včerejší proklínání and nadávaní, když jsem se snažila dát dohromady ten zpropadený Jennin dům. Raději abych hned pospíchala do Malých Světů a dala se do práce …. 

Je od vás velmi milé, že mě provázíte na mé pouti. Ten proces začína být právě teď velmi vzrušující a doufám, že se brzy znovu setkáme. Děkuji, že pořád ještě čtete .....

Saturday 11 October 2014

Jestli dnes půjdeš do lesa – poprvé publikováno anglicky 30.03.13

Tímhle krátkým příspěvkem chci jen všem popřát veselé Velikonoce  - tady v České Republice se sníh rychle ztrácí a velikonoční zajíček bude snad zítra schopen bezpečně ukrýt malovaná vajíčka, aniž by si musel půjčit Santovy sáně.

Minulý týden byl v Bavorově Farmářský Trh a protože výklad Malých Světů je přímo naproti zadního východu hradní haly, kde je Trh umístěn, udělali jsme naši první výkladní skříň -lesní scénu - právě včas.


Úkol to nebyl obtížný - někteří mí přátelé jistě ty postavičky poznají. Především Lynda, která se s nimi seznámila, když nám neúnavně pomáhala sbalit náš anglický dům a sundala je z jejich původní výstavky a pečlivě je zabalila na cestu do Čech.


Než jsme udělali výkladní skříň, proběhla uvnitř zkouška na nečisto. Nakonec jsme mnoho věcí vyřadili, mezi nimi take Wombles. Oni rozhodně patří spíš do Wimbledonu než do českého lesa. A všechny houby jsou rezervovány pro podzimní výklad. 

Bohužel jsme výklad zapomněli vyfotografovat předtím, než přišel velikonoční zajíček a změnil jej na Velikonoční svátky. Velikonoce, jak se tomu zde říká, (název pochází z Veliké noci) je velmi populární svátek a když procházíme vesnicí, mnoho lidí má ozdoby v oknech. Také zde mají některé zajímavé obyčeje.


Ani fotografování výlohy zevnitř nebylo velmi úspěšné 
 - spousta odrazů ve skle, buďto mne nebo domů naproti.
Butterfly, která má několik vlastních velikončních darků,  se potom potýkala sama se sebou když zevnitř muzea zkoušela fotit z různých úhlů…

Doufám, že si i přesto mate představu o naší lesní scéně. 

Kolemjdoucí věnovali našemu výkladu spoustu lichotivé pozornosti, rodiče vyzvedávající děti tak, aby mohly vidět zblízka. Na okraji výkladu máme vylepené nejen otvírací doby, ale  také krásně vyjádřenou informaci   o sbírce, kterou 
Abbeybufo ze Stitchwords vytvořil jednoho dne během loupání brambor. 

Opouštím vás se sbírkou detailních záběrů a přáním všeho nejlepšího k velikonocům - a titul tohoto příspěvku činí můj
 poslední dárek nevyhnutelný.  Je přímo z mého dětství
- jak Abbeybufo praví v její předmluvě k Small Worlds: 
"Pamatujete si, když jste byli malí? Myslím opravdu malí, kdy se vám všechno ze světa dospělých zdálo příliš velké, kdy vám neustále někdo větší říkal, kam máte jít, co máte dělat…" 

S radostí přiznávám, že si to dobře pamatuji a doufám, že sledování mé pouti s domečky pro panenky připomene i vám šťastné vzpomínky.  


















Veselé velikonoce 

Vám všem 







PS. Po poněkud přisprostlých, volně poletujících kolem poznámkách o té mladé veverčí dámě volných mravů, věřím, že jí dlužím zveřejnění další fotografie na její obranu…


Wednesday 1 October 2014

Řád z chaosu (poprvé publikováno anglicky 18.03.2013)



Někdy před týdnem jsme začaly vytvářet z chaosu řád a nyní začínáme pociťovat, že jsme docílily skvělého pokroku. Skutečně bych nevěřila, že můžeme v tak krátké době začít pracovat na domečcích, ale ten den je tady! 



Když jsem naposled psala, očekávaly jsme tesaře, aby naistaloval poslední, poněkud složitější police, a malíře, aby nalakoval těch několik věcí, které jsme právě přivezly z UK.

   

Malíř pracoval v pátek a v sobotu, už za úsvitu (jako obvykle), takže jsem toho v sobotu moc neudělaly, protože vlhké věci všude kolem nám překážely v práci. 

Takže jsme dopravily spoustu krabic, hlavně papírů, domů, abychom je mohly roztřídit. Nyní tedy máme chaos nejen v muzeu ale i doma (a to zatím trvá).

V neděli jsme se vrátily do Malých Světů a tentokrát jsem se do toho pořádně obuly. Štěstí, že byla neděle, takže jsme mohly využít i uličku mezi naším muzeem and knihovnou, pro odkládání prázdných krabic, ktere se rychle hromadily; nemluvě o obrovském množství balících papírů, které se nakupily, když se domečky vynořily ze svých ochranných
obalů.

V tomto stádiu jsem začala objevovat věci, které jsem neviděla po dvanáct let. Jak vzrušující! U některých z nich si už vůbec nepamatuju, proč jsem je vlastně uchovala… 
Obě jsme ale výskaly nadšením, když jsme narazily na jednu specifickou rodinku. Matka je tak rozjařená, když zas jednou spatřila světlo dne, že se sotva ovládá!  


Nové regály se rychle zaplňují, jak můžete vidět, částečně zásobníky na chleba (které jsou skvělé pro vestavění pokojových vybavení) a domečky si našly místa na pultech, přestože většinu z nich čeká další stěhování, než si najdou definitivní místo.
  


 Než jsme v neděli odjížděly, s autem našlapaným až po střechu – cestu na skládku naplánovanou na dnešek – zbyval nám dát do pořádku už jen pracovní prostor. 

Dnes ráno jsme mířily na skládku  s víc než  tuctem obrovských rozbitých kartonů, spoustou krabic od banánů, nějakými padesáti krabicemi od bot a několika pytli bublinového papíru. Potom jsme se vrátily zpět na ranč vyzvednout pracovní desku (strašlivě těžkou – vůbec nemohu uvěřit, že jsem ji před deseti lety byla schopná sama vyzvednout na podpěrné kozy. Dnes už ne). 

Butterfly byla ve svém živlu, když vytvářela pro každou z nás pracovní prostor, zatímco já jsem se prohnala skrz sedm dřevěných zásuvek z Ikei. 



Butterfly má pracovní prostor pod oknem, můj je uprostřed pokoje; každá z nás má nezbytné nářadí a mezi námi je šikovný prostor (stanice) s lepidly, dalším nářadím, barvami a jinými užitečnými věcmi. Dokonce si můžeme i pověsit kabáty a pustit radio!


A tak, abychom se nenudily když nejsme v muzeu, už jsme více méně dokončily návrhy na letáky a teď už jen čekáme na definitivní českou verzi abychom mohly nechat nějaké vytisknout…..

Děkuji vám, že jste se mnou vytrvali po celou cestu. Chcete-li vidět obrázky zblízka, pamatujte, že je prostě zvětšíte, když na ně kliknete. Velice se těším na práci na domečcích a budu se snažit vás informovat o aktuálních událostech v Malých Světech. Na brzkou shledanou….