Česká verze mého blogu je bohužel oproti té anglické značně opožděná, každý příspěvek totiž musí někdo nejdřív přeložit. Aktuální příspěvky tedy prosím hledejte v anglické verzi - proklik najdete nahoře na této stránce.
Takže jsem měla možnost se soustředit na červnovou Výzvu Medvědího Domu. Výzvy zrovna nemiluju, ale mám ráda
Medvědí Dům a skutečně jsem si užila ten poslední, kterého
jsem se zúčastnila, a když jsem viděla, že následují další literární citáty, pomyslela jsem si, že to stojí za
pokus.
Tedy Medvědi, musím se přiznat, že když jsem tuhle výzvu četla kdysi dřív, měla jsem utkvělou představu, že tyhle citáty jsou z Pýchy a předsudku (divíte se stejně jako já, jak jsem na něco takového mohla přijít?). Protože jste laskavě nabídli alternativní citát z vybrané knihy pro případ, že by se váš původní výběr minul účinkem, měla jsem šťastný nápad si ten román nahrát na svůj Kindle a vzít si jej do muzea. Nejdřív jsem se naštěstí ještě jednou podívala na detaily vaší výzvy.....
Lekla jsem se, když jsem viděla, že jde o Janu Eyrovou..... Ptáte se, proč jsem se ulekla? Nuže, vždycky jsem si myslela, že tuhle knihu nenávidím.
Tedy Medvědi, drazí Medvědi, vážně vám chci srdečně poděkovat za tenhle výběr, poněvadž prozatím jsem si užila každičkou stránku. Poprvé jsem Janu Eyrovou četla, když mně bylo asi12, zcela zřejmě příliš mladá na to, abych mohla tenhle román ocenit, a od té doby jsem se k té knize nepřiblížila (60 let!) Byla jsem ohromená vtipem a krásou tohoto příběhu. Myslím, že další věc, která mě v minulosti od tohoto příběhu odradila, je ta příšerně smutná a strašidelná scéna z filmové verze z roku1944, kde v prvních záběrech tragickyumírá mladičká Elizabeth Taylor. Právě jsem tu ukázku sledovala a k mému znechucení jsem si uvědomila, že scéna, která mně utkvěla v paměti od roku 1952, dvou dívek v hustém dešti mašírujících okolo nádvoří - episoda která má za následek smrt Elizabeth – se v knize vůbec nevyskytuje!
Tak či onak, vraťme se k výzvě vytvořit něco na základě inspirace
z této knihy. Nakonec jsem zvolila jednu z vašich citací:
" Musel jsem se projít před zrcadlem; můj fascinovaný pohled bezděčně probádal hlubinu, kterou odhalilo ".
Proč právě tenhle citát? Prostě a
jednoduše proto, že jsem nedávno získala celkem pěkné zrcátko (z levného
českého obchodu, kde Butterfly kupuje všechny krabice a kde jsme koupily také hodiny do našeho muzea ) které jsem
zamýšlela použít do nějaké scény. Je poněkud velké do domečku pro panenky, ale
myslela jsem, že by se mohlo dobře výjimat na toaletním stolku, který tady stál
po léta, a take je poněkud “přerostlý” do domečků pro panenky.
Pak jsem tedy samozřejmě potřebovala nějakou panenku, která by
zírala do zrcadel, a tak jsem se vydala na lov jedné naší velmi roztomilé malé
panenky, která vypadá spíše jako miniaturní Sashas.
Byla jsem si celkem jistá, že tyhle panenky zůstaly v Anglii spolu s naší
sbírkou Sashas standartní velikosti, ale Butterfly mě ujistila, že jsou někde v
Malých Světech.
Vyšplhala jsem se tedy na náš nejdelší žebřík a riskantně balancující na vrcholku, jsem se snažila ji vyhrabat z ovocných bedýnek, ve kterých přechováváme panenky v národních krojích. Tohle není právě sólo akt, a tak když jsem téměř na vrholu jedné bedýnky narazila na malovanou, dřevěnou holandskou panenku, rozhodla jsem se pátrání po mini-Sashas vzdát. Ta holandská panenka se mně stejně líbila víc....
Takže teď už jen zkombinovat všechny tři prvky a udělat zdařilou fotografii, která by odrážela (nebo raděj ne) ten citát "Musel jsem se projít před zrcadlem; můj fascinovaný pohled bezděčně probádal hlubinu, kterou odhalilo ".
Musím přiznat, že ono se to snadněji
řekne, než udělá. Snažila jsem se dosáhnout toho, aby se obličej panenky
odrážel v zrcátku, které by se zároveň odráželo v zrcadle toaletního
stolku.
Ha ha. Tahle Panenka má vlastní hlavu. Pokaždé, když se mně podařilo nastavit správný úhel, Panenka buď svěsila paži, nebo zrcátko, nebo se překotila. Zkoušela jsem jí nastavit jak tváří tak i zády k toaletnímu zrcadlu. Snažila jsem se ji posadit (a promarnila čas vyráběním polštáře pro židličku, která by jí posloužila jako sedátko, jenom proto, abych zjistila, že její sukně ten polštář naprosto zakryje). Snažila jsem se jí postavit.
Žádná fotografie prostě nevypadala
tak, jak jsem chtěla. Víte, jak složité je fotografovat odraz v zrcadle aniž by
člověk zároveň vyfotil sám sebe nebo fotoaparát? Velmi složité.....
Nakonec jsem víceméně dosáhla svého, takže Medvědi, tady je můj příspěvek do červnové Výzvy.
A přestože, jak jsem už řekla, výzvy mě vážně nezajímají – vlastně
si jich obvykle nejsem ani vědoma – ale protože Náš Tvůrčí Koutek Our Creative Corner má pro mě pevné rodinné vazby, tak mu věnuji
pozornost. Když jsem si uvědomila skrze tu zrcadelní situaci, že má mnoho společného
s jejich momentální výzvou,
napadlo mě, proč bych se také nezapojila. Přesto mám podezření, že v tom bude zase překážka – protože to
není ve skutečnosti tvorba, ale choreografie....
Ze seznamu A obsahuje všechny tři položky, krajku, textilii a stuhu, ze seznamu B má dřevo, kov a jíl (z jílu tuhnoucí na vzduchu jsou vyrobeny držák na papír a také na mýdlo) a ze seznamu C has lak na dřevo a barvu......
A co se týče té malované panenky - vzdor její vzdorovitosti jsem si jí celkem zamilovala, a nevrátila jsem jí do ovocné bedýnky. Nemám nejmenší zdání kdy, kde, nebo dokonce proč se původně dostala do naší domácnosti, ale je opravdu roztomilá. Je klidně možné, že se v budoucnu zase někdy objeví v reportáži z Malých Světů.
Děkuji, že ještě stále čtete a doufám, že se opět brzy shledáme.