Dnešní krátký příspěvek (a prakticky bez obrázků), byl napsaný
především z pocitu viny, že pokud jej nenapíši hned, tak v lednu 2013 žádné
nové příspěvky nebudou. Týdny sviští jeden za druhým a my pokračujeme ve
vyklízení našeho domu, tak aby byl připravený k prodeji, plánovanému na konec
února. Tento plán bohužel včera večer ztroskotal.
Nic tedy není jisté, s výjimkou jediné věci, a to že my - butterfly
a já - musíme první týden v březnu
zamířit do České republiky; jinak je tu jen velmi malá naděje, že naše muzeum
bude začátkem června připraveno k otevření.
Ti, kdo sledují moji cestu k vlastnímu muzeu, si snad vzpomenou,
že mnohé domečky pro panenky budou vyžadovat spoustu práce… Nemluvě o policích, které je třeba v muzeu postavit a o množství drobností, které je třeba roztřídit,
aby byly v průběhu oprav snadno k nalezení.
Náhodná poznámka od butterfly, když dnes v podvečer “blogovala” o
mém dárku k narozeninám, mi připomněla královské souvislosti domečků pro
panenky, takže si dopřejme trochu historie…
V georgiánské Anglii (1714-1830) byly tyhle miniaturní budovy známé
ne jako domečky pro panenky, ale jako “dětské domečky”. (Nikdy mi nebylo zcela
jasné, zda tento název souvisel s těmi malými lidičkami, kteří si s nimi hráli,
nebo se skutečností, že tyhle domečky nedorostly do správné velikosti.)
Politik Horace Walpole v roce 1750 uštěpačně poznamenal, že
Frederick, budoucí princ z Walesu, byl zaměstnán stavěním domečků pro panenky
(pravděpodobně místo toho, aby plnil své dvorní povinnosti).
Princ se zřejmě
nakazil tímto koníčkem při návštěvě ovdovělé vévodkyně z Brunswicku, která se
pokoušela vytvořit miniaturní reprodukci svého dvora.
Tato informace ve mně vyvolavá určité pochybnosti – pokud by tohle
byla pravda, znamenalo by to, že v Německu byli dva příslušníci šlechty, kteří
vytvářeli miniatury svých dvorů. Nemohu najít žádnou další informaci, která by
potvrdila, že ovdovělá vévodkyně z Brunswicku něco podobného dělala. Vím ale,
že nějakých padesát let předtím se předčasně ovdovělá princezna Augusta Dorothea
ze Schwarzburg-Arnstadtu rozhodla investovat svou energii – a energii svých
služebných a dvořanů – do vytváření miniaturního městečka. Zde si je můžete prohlédnout. Webová stránka je v němčině, takže
klikněte na "Rundgang" a můžete se projít tímhle úžasným výtvorem.
Podle všeho v době, kdy tuhle stavbu ukončila, princezna utratila všechny
peníze a upadla do dluhů – a pravděpodobně zcela vyčerpala i trpělivost svých
dvořanů.
Královské vazby na domečky pro panenky nejsou nikterak vzácné.
Domeček pro panenky princezny Viktorie je dosud v Kensigtonském Paláci; také malá
princezna Anna (1665-1714), sestra Marie, která vládla spolu s manželem
Williamem Oranžským před ní, měla krásný domeček. Je mimořádně kouzelný a jednoznačně
dokládá, že domečky byly určeny jako učební pomůcka pro holčičky. Princezna měla
podrobný seznam veškerého povlečení a ubrusů, pojmenovala a označila veškeré
služebnictvo, spočítala všechny stříbrné příbory a nádobí - a tyhle seznamy
ještě pořád existují.
který je k vidění v celé své kráse na zámku Windsor. Tenhle dům si
zaslouží na blogu samostatný příspěvek, ale popravdě není mým nejoblíbenějším
mezi jejími domečky. Ten je umístěn v Bethnal Green Museum of Childhood.
Je to vila vyrobená z intarzovaného dřeva a v mnoha směrech mi
připomíná jeden opravdový dům, ten, který se právě snažíme prodat…
Je velmi snadné nakazit lidi vášní pro tyhle domečky a možná, že
se to samé přihodilo i mně. Když jsem
byla malá, chodila jsem na každodenní procházky do Kew Gardens. Královna Marie
milovala procházky v Bluebell Wood a v mé rodině se traduje, že když mi byly
čtyři roky, tak se se mnou jednou zastavila na kus řeči......Takže moje dnešní posedlost
domečky pro panenky je rozhodně její vina.
Zdá se, že se tenhle “krátký” příspěvek
tak nějak sám rozrostl –
doufám, že někteří z vás jsou pořád ještě se mnou a těším se na poměrně brzkou
shledanou, přestože je docela dost možné, že v únoru dojde, tak jako v lednu,
jen na jeden článek. Děkuji, že sledujete můj blog ….