Zatracené panty!! Původně zveřejněno 24.04.2013 pod anglickým titulem "Unhinged!", což je slovní hříčka v angličtině

Dobrý bože, čas letí jako bláznivý. Už velmi brzy budeme poprvé otevírat pro veřejnost (11. května – pouze na jeden den, ve stejnou dobu, jako místní Farmářský trh) a ten samý večer zamíříme zpět do Anglie. 

Já se vrátím do Bavorova za nějakých deset dnů, ale bez jedinečné pomoci Butterfly, která dnes slaví narozeniny tím, že nejde do Malých Světů.  Namísto toho následuje svou druhou profesi  a právě v tuhle chvíli nahrává mluvený komentář v bývalém chlévě. 

V Malých Světech se toho děje tolik najednou, takže je stejně komplikované napsat tenhle příspěvek, jako ten před ním. Téměř jsme vyčerpaly seznam úkolů pro naše ochotné, ale "nezkušené " pomocníky a nyní už máme před sebou pouze činnosti, které vyžadují "velmi zkušené" pomocníky z řad mých přátel a příbuzných. 

Má švagrová Mette, která má úžasnou sbírku miniaturní pokojíček, lemujících celou jednu stěnu ve vstupní hale svého domu, a která píše pro magazine Dolls House and Miniature Scene, po několik posledních dní kouzlí s jehlou a vytváří mrňavý, hebký nábytek. Butterfly ani já neumíme zacházet s jehlami, nití ani látkami, takže Mettina dovednost je k nezaplacení. Postele ve velkém Walmeru jsou ustlány, stejně jako bývalý oranžový bungalov, který je také přeplněný krásnými hedvábnými  polštáři. Uvidíte je ve správný čas, až tyhle domečky budou odhaleny.

Prozatím je zde k nahlédnutí jeden z jejích výtvorů, v měřítku 1:24 maličký růžový Fairfield (poloviční velikosti, než je většina mých domků).

Na obrázku vlevo stojí vedle Myšího Sídla, které má novou střechu a už jen čeká na novou venkovní tapetu. Ještě jednou si povšimněte toho mrňavoučkého hlavního vchodu...to se totiž všechno brzy změní. Tedy určitě alespoň zvenčí. 

Prozatím, uvnitř, myši mají pré….

rozhodují se, jak vybavit interiér… 

Tolik možností, a tak málo času na rozhodování…

protože Mette musí vyrobit lůžkoviny a závěsy před odjezdem do Anglie. 

Název toho příspěvku mně napadl, protože jsem strávila dva dny ve snaze dát do pořádku naše dveřní panty. Náš budoucí obchodní dům je neblaze poznamenán tvůrcem s velkými ambicemi, který ovšem postrádal praktické dovednosti. Máte–li například velký, těžký kus dřeva, není vůbec dobré snažit se upevnit jej dvěma malými panty… 

Nepomůže ani snaha připevnit pant ke kusu dřeva, který je prožraný a samá díra a celý ulepený od neúspěšných pokusů přinutit pant, aby zůstal na správném místě.

Takže vybavená pěknými, dlouhými klavírovými závěsy (přihlaste se, kdo ví, že se takhle jmenují dlouhé panty – já to nevěděla) jsem se snažila vyřešit situaci ve dvou domech. Bohužel jsem prostorově handicapovaná a neumím se orientovat v obracení rubu na líc, takže jsem schopna našroubovat pant nesprávně, pak jej odšroubovat, protože dveře nejdou zavřít, obrátit jej a našroubovat ten stejný pant opět špatně.

Grrrrr......na konci druhého dne jsem byla připravená, v nejlepší české tradici, s vřískotem všechno vyházet z okna. Opustila jsem tedy celý pantový horor, abych jej předala dovedné holandské kamarádce, která přijede v pátek.

Má velmi šikovné ruce …. ještě o tom neví, ale jedna z věcí, které na ní čekají, je velká došková střecha na anglickém venkovském domě. Časem očekávejte také fotografie ....

Děkuji, že mně dosud provázíte na mé pouti. Těším se brzy zase na shledanou. Prozatím odcházím za trochou zahradničení (v životní velikosti) dokud ještě svítí sluníčko.......