Saturday, 1 June 2013

"Co je malé, to je krásné" - ale je to ve správném měřítku? Poprvé uveřejněno 22/07/2012

Otázka měřítka v domečcích pro panenky je otázkou nelehkou a plnou argumentů. Je však opravdu třeba, abychom vše dělali přesně v měřítku, aby náš domeček vypadal dobře? Vadí to, když je něco naprosto mimo proporci v porovnání s ostatními věcmi? Či skutečnost, že mnoho lidí považuje domečky pro panenky "jenom za hračku", převažuje nad potřebou býti přesný?   

Za těch čtyřicet, či kolik to je již let, kdy sbírám a tvořím domečky a miniatury, jsem dospěla k tomu, že jsem poměrně pragmatická, co se týče měřítka, a pracuji na principu toho, že pokud to vypadá ok, tak to je ok. Jinými slovy - jednotlivé předměty měřím jenom málokdy, abych se utvrdila, že jsou v měřítku, ve kterém pracuji. Za ta léta jsem si vycvičila oko již natolik, že to odhadmu, a navíc tím, že nejsem až natolik přesná, pokračuji v tradici raných miniaturistů. 

Nicméně se snažím, aby věci vypadaly dobře proporčně. Například by mne trápila "bezpečnost práce" malé panenky na  tomto obrázku, když by měla zápolit s tou velkou pánví na smažení, která je na zdi - a to ani nezmiňuji tu velkou konvici na plotně


Také mám dosti velký problém s populárními moderními miniaturami, rodinou Sylvánských. Jenom jejich hlavy samotné jsou velké jako nábytek!


Mnoho starých domečků pro panenky, které se nacházejí v muzeích po celém světě, či po rezidencích v Anglii - které jsou mimochodem báječným zdrojem domečků pro panenky, které pro děti bohatých rodin vytvořil jejich místní truhlář - nejsou podle žádného měřítka



Malá odbočka: Byla to Vivien Greene, odcizená manželka spisovatele Grahama Greene, spisovatele, která vysvobodila spoustu domečků z půd, stájí a skříní, když po válce začala psát vlastníkům zámečků a ptala se, zda někde v jejich rezidencích neskrývají domečky pro panenky. Výsledkem jejich dotazů byla báječná sbírka, kterou umístila do své Rotundy v Oxfordu - domu, který si nechala postavit na půdě Grove House, kde žila - a také její klíčová kniha o Anglických domech pro panenky osmnáctého a devatenáctého století, která byla poprvé zveřejněna v roce 1955. Bohužel tato sbírka byla vydražena v roce 1998 , kdy jí již zhoršující se zrak nedovolil, aby si sbírku i nadále užívala. Toto muzeum jsem navštívila na počátku 90. let, kdy ještě Vivien sama provázela lidi muzeem - velmi rozumně nedovolila vstup do Rotundy nikomu mladšímu 16 let. 



Výsledkem bádání Vivien Greene byla též skutečnost, že si majitelé rezidencí začali uvědomovat, že domečky pro panenky, které se skrývají u nich, mohou být atrakcí pro turisty. Vivien Greene byla silným zastáncem toho, že "renovace" není to, co je žádoucí. Bohužel je to však stále cílem mnoha novodobých sběratelů domečků pro panenky. Pokud je to jenom trochu možné, domečky by "měly být restaurované a zachované", a ne "zrenovované".

Otázka měřítek domů a jejich obsahů byla nesmírně důležitá, když se začaly stavět komerční domy na konci 19. století. Nejčastěji používané měřítko pro "sběratelské domy", jako je Holandskýdům, o kterém jsem psala v minulém příspěvku, je 1:12.   Je to měřítko, ve kterém se poměrně snadno pracuje těm, kteří, stejně tak jako já, vyrůstali předtím, než byl ve školách zaveden metrický systém. Něco, co je v reálu pět stop vysoké, se v domečku převede na pět palců. Avšak ti, kteří si zvykli na metrický systém a nevybavili se starým imperiálním pravítkem (které se naštěstí dá stále sehnat, pokud jen trochu zahledáte, či se dá též vytisknout z on-line zdrojů), mohou mít trochu problém, pokud chtějí rozměry dobře převést.  

Také jsem se v Evropě setkala s měřítkem 1 ku 10, protože se s ním v metrickém systému pracuje lépe. Nicméně s tímto měřítkem vytvoříte velmi velký domeček.




Měřítko, které se stává čím dál tím populárnější mezi sběrateli, je "poloviční měřítko", čili 1 k 24. Půl palce se rovná jedné stopě. Hodí se pro menší domečky. Další domeček, který připravuji pro muzeum, Fairfield, bude v tomto měřítku, tj. 1:24.  

Normálním měřítkem pro domečky pro panenky, pokud tedy ignorujeme Barbie monstrosity, je buď 1:16 či 1:18, ty najdeme třeba v domečcích Lundby, a Jenině domečku, který vidíte na fotce napravo a v domečku našeho dětství,Triangs, který je dole.




Omlouvám se za kvalitu fotografií, které jsou oskenované ze starého článku z časopisu o mé sbírce. Bohužel do té doby, než vylovím domečky zpod zaprášených dek v garáži, musí být tyto fotky dostačující.


Jak sami uvidíte, až budeme v dalších týdnech a měsících připravovat domečky na výstavu, může se hodně věcí použít, i když nejsou "ve správném" měřítku, pokud však použijeme zdravý rozum. Nicméně nepoměru tohoto rozsahu se musíte vyhnout za každých okolností!!

Po zítřejší schůzce se zastupiteli města, kdy se bude řešit místnost pro muzeum, o čemž chci ještě zítra večer napsat, bude asi následovat prodleva. Nastává náš poslední týden v Čechách, kdy budeme mít jednoho návštěvníka za druhým, a pak se musíme začít balit. Na celý srpen odjíždíme do Anglie. Budu se snažit pokračovat co nejdříve, avšak srpen bude v duchu událostí ve světě reálném, tudíž kontrolovatelný svět miniatur (další důvod, proč je pro mne tento svět tak atraktivní - věci dělají to, co jim řeknu), bude muset chvíli počkat.

Děkuji pěkně, že se mnou sdílíte toto dobrodružství. Pokud můžete, tak na mne zítra myslete!
      


No comments:

Post a Comment